Nádherná kaple pod Barrandovem
Chceme spolu s Vámi zachránit tuto kulturní památku.
(z našich informačních brožur, které jsou k dispozici na naší základně - mapka)
(Tento projekt byl podpořen MŽP ČR v rámci programu ČSOP Místo pro přírodu a Nadací Open Society Fund Praha.)
Otazníky v historii kapličky
Pod Barrandovskou skálou mezi Zlíchovem a Malou Chuchlí stojí kaple kruhového půdorysu s pravoúhlým risalitem. Budova dnešní kaple byla vystavěna pravděpodobně roku 1742 při stavbě silnice, sloužila asi jako skladiště střelného prachu.
Není jasné, zda byla přestavěna na kapli hned po ukončení prací, nebo snad v roce 1847. Podle některých zdrojů sloužila za skladiště skalníků z okolních lomů. Jistě víme jen to, že po jednom neštěstí dala stavbu opravit (nebo teprve přestavět na kapli?) paní Marie Hergetová, dcera majitele lomů. Přebudování zadala kongregaci beuronů z Emauz. V kapli pak byly slouženy i mše, první se konala 9.9. 1903.
Ale už na mapách ze 17. století nacházíme, že zde nějaká kaple (snad sv. Jana) stála, asi jako zastávka na poutní cestě na Svatou horu. Ta nejspíše zanikla při lámání skal.
Výstavba silnice
Původní cesta spojující Prahu se Zbraslaví vedla přes výšinu dnešního Barrandova. Údolí bylo neschůdné, protože skála sahala až k Vltavě. Zářez Staré zbraslavské silnice byl vylámán roku 1742 za francouzsko-pruské války. Další rozšíření spolu s výstavbou kamenné hráze bylo provedeno roku 1846. V šedesátých letech 19. století zde byla vybudována železnice a silnice byla posunuta dále do skal.
Lom u kapličky
Těžba vápence v lomech Pod terasami vrcholila na přelomu 19. a 20. století. Velmi významné je zdejší paleontologické naleziště bohaté na fosilní faunu (několik set druhů) a unikátní je i dobré zachování zkamenělin díky zvláštnímu navětrávání vápence.
Výzdoba kaple Panny Marie Bolestné
Na malém oltáři byla soška Panny Marie Bolestné. Z původních dvou ozdobných nápisů od Viktora Förstra se dochoval pouze kratší mosaikový nápis nad vchodem: Ave Maria, gratia plena - Zdrávas Maria, milosti plná. Uvnitř býval druhý, malovaný: O vos omnes, qui transitis per viam, attenite et videte, si est dolor sicut dolor meus - Ó, vy všichni, kdo tu jdete, cestou pozorujte a vizte, zda je větší bolest, než bolest moje.
Beuronská kongregace v Čechách
Tato benediktinská kongregace nazvaná podle kláštera sv. Martina v Beuronu na horním Dunaji byla krátce po svém založení, v době kulturního boje proti katolické církvi v Německu za kancléře Bismarcka, donucena odejít do exilu. Azyl nalezla v roce 1880 v pražském klášteře Na Slovanech.
Praha se na přechodnou dobu stala důležitým střediskem beuronské aktivity. Roku 1888 začal na Smíchově (v dnešní Holečkově ulici) vyrůstat mohutný neorománský klášter sv. Gabriela, který se stal sídlem prvního ženského konventu této kongregace. Protikatolické nálady doprovázející vznik Československa vedly v roce 1919 sestry z opatství sv. Gabriela k odchodu do Štýrska.
Beuronská umělecká škola
Beuroni si kromě teologických a pastoračních úkolů kladli za cíl pěstování slavnostní liturgie se zpěvem gregoriánského chorálu, badatelskou činnost a výstavbu či přestavbu klášterů včetně jejich výzdoby vlastními silami. Inspirovali se starořeckým a egyptským uměním, byli ovlivněni i výzdobou starokřesťanských bazilik a byzantskými monumentálními díly. Za důležité považovali ideální proporce a harmonii, jak byly chápány ve starověkém umění.
Kam dál:
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
