Prokopské jezírko ve vážném ohrožení
jezírko, jemuž se také říká Rusalčino, v dolní části Prokopského údolí, patří trvale k nejnavštěvovanějším lokalitám Prokopského. Zoufale Vás prosí o pomoc.
Je tomu tak i přes skutečnost, že tento, lidskou zásluhou a náklady Prvé republiky" unikát, byl neodborným zásahem firmy Lesy hlavního města Prahy těžce poškozen. Bylo to v lednu 2016, se pracovníci této firmy doslova pohrabali v napouštěcím a regulačním systému, jež přivádí vodu z filtru Dalejského potoka cca 300m nad jezírkem. Systém "spojených nádob" ho do té doby napájel veškerou, filtrem pročištěnou vodu. Ta silným proudem cirkulovala celým jezírkem a průběžně ho proplachovala. Jen s nepatrným kolísáním se udržovala hladina cca o jeden metr výše, než je tomu dnes.
Již dva roky od poškození v roce 2016 vtéká do jezírka jen nepatrná část přítoku. Většina filtrované vody dnes bez užitku odtéká zpět do Dalejského potoka. Výrazně nižší objem nadržené vody a stejně tak i množství proplachující vody, se samozřejmě podílí na funkci „samočištění“ jezírka. S poklesem objemu hladiny ubylo také množství k vodě vázaného ptactva na minimum. Dokonce v tomto roce jsem neregistroval už ani plůdek zde existujících ryb.
Byl jsem však v šoku 20. června, když jsem zde zjistil ostrůvky okřehku menšího (Lemna minor). Tato plovoucí vodní rostlina má nesmírnou schopnost opravdu rychlé reprodukce a v Rusalčině jezírku se objevila poprvé od jeho vzniku 1905. Domnívám se, že k jeho uchycení ve zdejším ekosystému mu prospělo ono dlouhodobé snížení hladiny vody a schopnost již zmíněného samočištění proudící vodou.
Podílel se však na něm i další faktor. Ten další faktor bylo letošní květnové a červnové „revitalizování“ horní části Prokopského potoka. Konkrétně části vodoteče v louce pod mostem za Asuánem. Tento, podle mne "ekologický zločin", kdy magistrát bez odpovídajícího vodoprávního řízení zlikvidoval původní, dlouhodobě stabilizované koryto vodoteče, prostě nejsem schopen pochopit. Již se nepozastavuji nad tím, že uživatel revíru, který je zde chráněnou rybí oblastí ve smyslu zákona č. 99/2004 Sb., o rybářství, byl okázale státními úředníky ignorován. Totéž ostatně potkalo i zapsaný spolek Společnost pro ochranu Prokopského a Dalejského údolí, který má každoročně podanou žádost na OŽP MHMP na informace o zásazích, které by měly vliv na životní prostředí. I tuto zákonnou povinnost MHMP bez vyjímky ignoruje.
Pokud zdejší chráněná rybí oblast je jako celek posledním funkčním biotopem, kde Pražští rybáři chovají pstruha obecného, byli asi hodně poškozeni. A že v části mezi Asuánem a soutokem s Dalejským potokem udržují původní reprodukce schopné rybí společenství, také není žádné tajemství. Tato část, konkrétně mezi silničním mostem a níže asi 300m u novostavby, poznala revitalizaci už před rokem. Pro novostavbu to bylo jistě atraktivní, ale když pracující, kteří bagrem likvidovali původní přirozeně existující meandry, si dělili ulovené ryby včetně úhořů, tak to vodoteči jako ekosystému také moc neprospělo.
Ale letos, kdy bylo fakticky vytvořeno nové koryto, byly aktivity dodavatele důkladnější. Nově vybagrované koryto se těžkou technikou zmeandrovalo. Místní zpevnění kameny a povrchové uhlazení bagrem původní potok prodloužilo. Jen ta odchovná kapacita toku se výrazně zmenšila. To dále zlikvidovalo zdejší louku včetně unikátního houbového biotopu. No a bagrista samozřejmě množství zeminy nacpal jak do nového, tak hlavně do starého koryta, které zlikvidoval i s rybami. Jenomže i dokonalý filtrační systém z První republiky nevyfiltruje rozpuštěné látky. Tedy vše, co okřehek je schopný brát jako své živiny. Zemědělci to přesněji nazývají hnojivem. A pokud bahno z potoka se valilo až do Vltavy, tak samozřejmě hnojivo se ve výrazně větším množství, než jak je jezerní ekosystém zvyklý vytvořilo podmínky nové. A okřehku se tam zalíbilo. Rybníkáři říkají, že v teplém letním dni s množství okřehku za den zdvojnásobí. A to jsem si fakticky ověřil bezprostředně, když jsem si jel udělat fotografie.
Likvidace okřehku jako takového je nesmírně složitá. Pokud se bude dál nekontrolovaně množit, tak ještě v tomto létě překryje celou hladinu jezírka. Vyhubí podstatné množství ryb a dalších na kyslík a světlo vázaných organizmů. A ze stále ještě atraktivního návštěvního místa vytvoří páchnoucí močál.
Na připojených fotkách je zajímavý pohled na jezírko, kde se v doposud zachované nezarostlé hladině ukazuje odraz okolních skal. Je na nich ještě vidět kde byla původní hladina před více léty. Obrázky z místa přítoku ukazují, jak proud rozděluje okřehek na dvě části.
Nevím, jak budou na tento stav reagovat Pražští rybáři, kteří jezírko berou jako součást revíru Vltava 6. I kdyby sem vysadili amura bílého, tak by nebyl schopen okřehek zlikvidovat. Ochránci Prokopského a Dalejského údolí mohou z hlediska svých možností nejvýše prohloubit jednání s úředníky, aby došlo k obnovení regulačního systému hladiny v jezírku a případně k odbahnění. To by vytvořilo původní podmínky, které jezírko mělo v době svého vzniku. Dnes by ještě přítoková voda měla být alespoň na začátku směrovaná obvodově, aby proplachování bylo co nejúčinnější.
Doporučuji všem milovníkům „Prokopáku“, aby se na jezírko došli podívat dříve, že se změní v močál. Jako podjatý jen doufám, že snad bude jezírko nějak zachráněno, ale bez intenzívního úsilí všech dotčených subjektů a nemalých nákladů to prostě nepůjde.
RNDr. Jaroslav Poupě
vodohospodář
- E-PETICE ZA ZÁCHRANU PROKOPSKÉHO JEZÍRKA
- LETÁK K VYVĚŠENÍ
- PETIČNÍ PODPISOVÝ ARCH
- Podívejte se, jak okřehek postoupil za jediný týden.
- Kudy do informačního centra SpoPaDú?
Kam dál:
- Meandry pod Novou Vsí ???
- A voda teče a teče...
- Záchrana ptačí lokality na Barrandově
- Vandalství od "rádoby" profesionálů si lze nechat zaplatit
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
