Rozum, peníze a přírodní rezervace
Že Prokopské údolí je přírodní rezervací a doslova perlou ve velkoměstě, to by snad nemělo nikoho překvapit. Pro Pražany jsou jeho návštěvy (a případně i navazujícího Dalejského údolí) oblíbenými výlety, které miloval už spisovatel Foglar.
A pokud vycházíme z toho, že jsme právní stát, tak bychom měli ctít i to, že pokud je něco přírodní rezervací, měli bychom respektovat tuto skutečnost snad na všech úrovních. Když ale začátkem dubna 2016 vjely bagry do Prokopského potoka pod silničním mostem u Hemrových skal, to nepochopí nikdo. Bahno, které šlo potokem ze stavby do Vltavy, upozornilo občany v Hlubočepích, že něco není v pořádku. Nebylo.
Potok pod mostem se rozšiřuje, překládá, prostě drasticky mění. Napřimuje se původní, přírodní cestou vytvořené meandrování, rozšiřuje a zkapacitňuje stávající koryto, likvidují se hluboké tůně a doslova mění charakter krajiny. A tato nádhera se spáchá v době, kdy si snažíme zachovat vše, vracíme do krajiny původní vlky, medvědy a zubry tam, kde žili před staletími. A současně likvidujeme biotopy, kde by měly tyto geologicky původní a samozřejmě i další organizmy žít. Pokud má někdo dostatek prostředků, aby si mohl postavit rezidenci v rezervaci, má jistě prostředky i k tomu, aby mohl podplatit (pardon, nařčení je trestné), tedy alespoň motivovat správce toku, aby ohlídal na vodoteči nezbytné údržbářské a třeba i protipovodňové práce. Policii byl předán název této stavby „údržby a opravy protipovodňových škod na Prokopském potoce“, což se samozřejmě nedá komentovat. A na podobné aktivity není přeci třeba příslušného a jistě i zcela zbytečného vodoprávního povolení.
Tím pádem ani pražští rybáři se k věci nemohou vyjádřit, a že jsou uživateli vodoteče, která je revírem a navíc chráněnou rybí oblastí určené k chovu pstruhů a zachování genofondu původních ryb, lze ignorovat. Tím pádem ani nikdo nechtěl posuzovat akci dle EIA. A to, že zanikne ekosystém, nebo alespoň jeho významná část, kde plavali pstruzi, hrouzci, mřenky, jelci, úhoři a další, to je druhořadé. Přednostní přeci je, aby rezidence byla ochráněna před povodněmi. Přeci investice nejen do zajištění správního (stavebního) rozhodnutí v přírodní rezervaci, ale i do vlastní stavby, nebyla zanedbatelná. Fakt, že k jakékoli povodni zde prostě dojít nemůže, neboť o 500 m výše ležící suchý poldr a o 250 m výše téměř prázdná nádrž, které musí ochránit před povodní všechny níže ležící lokality, to je naprosto druhořadé. Hlavní je, aby Lesy hlavního města Prahy svým nákladem rozšířily vodoteč a upravily ji v zájmu majitele nově postavené rezidence.
Jsem schopen se vyrovnat s tím, že už zde asi nebude lovit vydra, neuvidím žádného (tedy ani černého) čápa a ani volavku. Ale to, že pojem rezervace platí jen pro toho, kdo na to nemá, se mi stravuje moc špatně.
Doufejme, že se časem poškozená krajina znovu spojí s přírodou, bahno z koryta bude za pár let odplaveno do Vltavy a snad se též udrží rybáři vysazovaný hrouzek, mřenka či proudník.
Dakota
Zdroj: SPDV
Kam dál:
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
