Úroveň péče o zeleň vypovídá mnohé
o fungování města či vesnice. Stav místních parků a zahrad ale i krajiny podstatně souvisí se spokojeností místních i návštěvníků.
Ekologickou roli jako zadržování vody, ochlazování či čištění vzduchu nebo stínění dokáže efektivně plnit téměř jakákoliv zeleň, k identitě místa a sepětí obyvatel s ním přispívá zejména zeleň kultivovaná. Aby se ve městech dalo žít i v budoucnu, je třeba systematickému přístupu k tvorbě zelené infrastruktury, aby se v nich dalo žít šťastně a plnohodnotně je třeba o ni náležitě pečovat a nerezignovat na krásu.
Řada měst, mezi nimi loňského roku i MČ Praha 5, se připojila k agendě zdravých měst – MA21, jež spatřila světlo světa v roce 1992 v brazilském Rio de Janeiru. Ta ctí nezbytnost respektování přírodních zákonů, šetrné využívání neobnovitelných přírodních zdrojů a uvědomění se souvislostí mezi globálními a místními záležitostmi.
A máme-li směřovat k udržitelnosti, musíme uvažovat nejen krátkodobě a střednědobě, ale musíme předjímat dlouhodobé dopady našeho rozhodování a chování.
V Ekolistu se na toto téma vyjadřuje přesně:
Chceme uchránit náš trávník do další sezóny, ačkoliv už týdny neprší a asfalt teče horkem ze silnic? Nesekejte! Ptáte se proč? Vysvětlení je malinko složitější: předně, „trávníkáři“ si uvykli hledět na trávník jako na jednolitý a komplexní organismus. Ale ono to tak není. Je to nenahodilý soubor tisíců rostlin, složený z mnoha druhů i jednotlivců. Snížit při pravidelném sečení o třetinu výšku trávníku znamená fyzicky zasáhnout a povrchově poranit právě takové množství jednotlivých organismů. Každý z nich pak potřebuje více energie na své zhojení, regeneraci. Bude si proto říkat o více vody. Sekat trávník v létě není nutnost, ale spíše svéhlavá snaha vnutit vlastní design něčemu, co úplně nechápeme. Když posečeme nakrátko a odhalíme strniště, spustíme rychlou kaskádu vysychání. Plochy trávníků budou spáleny sluncem, jen ojedinělé trsy vytrvalých plevelů zůstanou dosud životaschopné.
Velkým důvodem nesekat je také omezení prašnosti ve městech, které způsobují jak sekačky na suché půdě, tak i vyprahlá půda nezakrytá alespoň zbytky suchých trav. Nízko sečené porosty se přehřívají, zasychají, půda odpařuje veškerou vláhu a ztrácí schopnost zadržovat vodu. Zhoršuje se tím mikroklima a tak i podmínky pro stromy, lidi i zvířata. Víří se prach, který my všichni dýcháme.
Půdní mikroorganismy archea, bakterie, aktinomycety houby, řasy, to vše se již nebude moci vrátit k původnímu stavu po mnoho průměrně teplotních let. A udržet vodu v krajině jsou schopny právě tyto organismy, které při dalším sekání a vystavění přímému slunci nemají šanci regenerace. Voda se dnes skloňuje ve všech pádech.
Namátkou připomenu třeba jen „Dokument Strategie adaptace hl. m. Prahy na změnu klimatu" který byl Radou hl. m. Prahy schválen dne již 18. 7. 2017 usnesení č.1723. Ten vypracoval IPR, stejně jako Metropolitní plán. Ovšem jaksi opomenul implemtovat. A takovou nabídku od vedení radnice ovšem developeři nemohou odmítnout. Díky tomu se MP bude přetvářet za naše daně od základů.
Nenechte si ujít skvělé video na téma zeleně.
Kam dál:
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
