Ahoj kamarádi,
mě říkají Terka a jsem právě ta nejbělejší koza, kterou chodíte krmit.
Můj táta byl čistokrevnej chovnej kozlík, stejně bílej jako já, jen nevím, jestli i tak krásnej. ale jistě budu po něm. Maminka se jmenovala koza Líza. Maminka byla hubená, protože měla nemocnou slezinu. Já jsem naštěstí zdravá. Ale protože chovatelé nechtějí mít ve stádu kozu, která by mohla mít po rodičích nějakou chorobu, tak mě z něj vyřadili. Naštěsí se našel nový majitel, náš pečovatel Pepa, který si mě vyzvedl a přivezl sem na naši louku. Jsem mu za to moc vděčná a jsem tu ráda.
Měla jsem jít k cirkusu, protože ráda chodím po zadních. No, hlavně však proto, že dosáhnu vysoko a mohu okusovat stromy. Obzvláště mi chutnají ty, které okusovat nesmím. A kdyby mi náš pečovatel Josef zakázal okusovat šest let staré suché větve, budu snad okusovat právě je, protože jsem uličnice a ráda dělám právě to, co nesmím. Neděláte to někdy taky tak? Ono to zakázané ovoce přece chutná nejvíc.
Ale jinak jsem hodná a poslušná. Nikoho netrkám, snad kromě Trkáčka, našeho vůdce stáda. Ale je to hlavně v rámci našich společenských her. Nejlepší to bylo přes drátěný plot, který jsme v ohradě měli natažený. Škádlili jsme se, a přitom jsme na sebe s Trkáčkem nemohli a oběma se strašně líbil ten zvuk plotu. Ale třeba, když budu poslušná, zase nám ho sem vrátí.
Plot je pro nás příležitost, ne překážka. Pro nás kozy, jsou jenom dva druhy plotů. Plot typu „A“, který překonáme ihned, a plot typu „B“, který nevydrží našemu úsilí víc jak pár hodin. To, že jsme stále za plotem, neznamená, že bychom si s ním neporadily, ale protože je nám tu ve stádu dobře a každý den můžeme ven na pastvu. Většinou ráno mezi šestou až osmou hodinou. To je hlavně o víkendech, kdy tu přes den je spousta Vás, lidiček. V týdnu chodíme třeba dopoledne nebo i odpoledne. Pastvy tedy máme dost. To, že ve výběhu máme suché větve je proto, že nám kozám chutná kůra. Je to pro nás pamlsek, jako pro děti lízátko nebo dort.
Tak se na mě zase přijďte někdy podívat, určitě vás ráda uvidím. A nedejte se mýlit, i kozy občas mají rohy, nejen kozlíci.
Ahoj, Vaše koza Terka
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
