Pohled na "revitalizaci" Prokopského potoka
RNDr. Jaroslav Poupě - místopředseda ÚSMP, vedoucí odboru čistoty vod a životního prostředí ÚSMP, člen odboru čistoty vod a životního prostředí při Radě ČRS píše k postupu revitalizaci Prokopského potoka tvrdě a otevřeně.
Za pár posledních týdnů došlo k realizaci hned dvou projektů na vodních tocích v Prokopském údolí. Naše společnost má každoročně řádně podanou žádost na MHMP na informace o zásazích, mající vliv na přírodu Prokopského údolí. Přesto se o nich dozvídáme téměř výhradně osobně, od Vás návštěvníků údolí nebo od dopisovatelů.
O prvním hrubém zásahu pod mostem Pražského Semmeringu jsme psali v článku "A voda teče a teče...", o druhém v "Meandry pod Novou Vsí ???"
K revitalizaci pod Novou Vsí jsme obdrželi názor nezpochybnitelného odborníka RNDr. J.Poupěte na čistotu vod a životního prostředí, který Vám předkládáme. Obrázek o postupu MHMP si udělejte sami.
Prokopský potok – chráněná rybí oblast v přírodní rezervaci.
Kdo zná tyto pojmy se samozřejmě domnívá, že tato společnost, která se vydává za právní, tak že bude tyto pojmy ctít. Ale když jsem se v květnu poprvé dostal do mého Prokopského údolí, přestal jsem být romantik. A v souladu s tím, co jsem si shodou okolností právě přečetl v „Prokopáku“, tak jsem si uvědomil, že kdo má peníze, má i pravdu a moc. Ostatně příznivci této oblasti, stejně tak jako já, již několik let spolykávají aktivy developerů, kteří přírodní rezervaci Prokopské a Dalejské údolí vylepšují k obrazu a podobenství svému. To, že vodoteč byla zpevněna lomovým kamenem tam, kde tekla v korytě sevřeném z jedné strany silnicí a z druhé strany tratí beru. Ostatně způsob úpravy spíše zvýšil odchovnou kapacitu toku. Toku, který je chráněnou rybí oblastí určenou k chovu násad pstruha obecného. Dnes fakticky ohroženého druhu. Bohužel to ostatní, co se zde v posledních létech a hlavně letos páchá, tak to je zločinem proti krajině.
Ostatně, předloni se v rezervaci se začaly stavět domečky pro chudinu, a aby stavby lépe zapadly do krajiny, tak se přirozeně meandrující vodoteč přeložila tak, aby zájmy majitele a krajiny byly zajedno. O tom se psalo a reakce Lesů hlavního města Prahy jako pachatele byla veřejnosti známá. Fakt, že bez vědomí pražských rybářů zde dodavatelská firma těžila úhoře přirozeně namigrované z Vltavy až pod Asuán, samozřejmě i další, geograficky původní ryby a používala k tomu i bagr (pravda, jen ty větší úhoře to již naporcovalo), nebylo to dobré nejen pro rybářství a ani pro krajinu. Ostatně tato část toku (od soutoku s Dalejským potokem po Asuán) je chráněnou rybí oblastí určenou k zachovávání původního genofondu zde existujících ryb. Ale když jsem si u cesty přečetl reklamu, že když minulý systém změnil vodoteč tak, že není přirozená a je třeba ji naučit znovu správně téci a meandrovat, stal se můj systolický krevní tlak doslova kritický.
Následně jsem si udělal pár snímků. Konfrontoval jsem fakticky původní, do krajiny plně zapojenou vodoteč s přirozenými úkryty a stanovišti pro ryby s tím, co nejspíše za peníze Magistrátu se zde připravuje a nazývá se to „revitalizace“, musel jsem se hodně ovládat. Chtěl jsem se uklidnit a tak jsem ujel ještě 3 kilometry do Hurdálkovy chýše jedové pod Rusalčiným jezírkem. A naštěstí zde zrovna byli spřátelení rybáři, známá vodařka Zdena a přátelé ze „Společnosti pro ochranu Prokopského a Dalejského údolí“. Samozřejmě probírali ta zvěrstva, co se zrovna páchaly v údolí. V horní a i v dolní části. No a tak stávající koryto bylo i zde „revitalizováno“ a potokem, kde by se to mělo hemžit pstruhy teklo bahno. V tom se jim a asi ani blešivcům, jejich zde hlavní potravě příliš dobře neplave. Prostě z horní části upravovaného úseku se něco z těch hromad vybagrované zeminy sesulo do potoka. Voda to odnese, dodavatel ušetří za náklady, které jistě magistrátu vyúčtuje a zemina se doplaví až do Hamburku, kde to Germáni jistě ocení.
No a názor normálních lidí, kteří mají osobní vztah k tomuto nádhernému kousku krajiny, by se dal vyjádřit jen takto. „Maj to zaplacený. Peníze nesmrdí. Fakticky už před více jak dvěma léty zlikvidovali napouštěcí systém Rusalčina jezírka a snížili hladinu vody skoro o metr, teď postaví na Děvíně ohrady pro koně Převalského, kterého se Pražská ZOO nemůže jinak zbavit. On už o něj nikde nikdo nestojí. A tím se prostě znemožní v přírodní rezervaci existence původních druhů. A protože v té rezervaci budou vybudovány další objekty a stavby, tak až se ta kobyla po krátké době z hlediska diváků a s tím spojených příjmů neosvědčí, tak se to zastaví domečky pro chudinu. No, a protože se pracuje systematicky, tak je třeba předstírat ochranu přírody i zde dole a napravovat chyby minulé, společensko ekonomické formace“.
Jsem si vědom toho, že ne každý bude mít podobný náhled na problematiku jako ti, kteří oblast znají a mají ji rádi. Na druhé straně, pokud uživatel rybářského revíru jako fakticky věcně a ekonomicky nejvíce postižený subjekt doufá, že to bude dobré pro věc, tak jsem moc zvědav na výsledky. Ano vím, že problémy moje a mých přátel se asi neztotožňují s názory, které představují developeři a jimi motivovaní úředníci. (Když v této souvislosti si vzpomínám na článek, ve kterém odsuzuji Čínu za doslova velkorysé popravování zkorumpovaných úředníků), tak si jen říkám, že prostě chudý stát si to nemůže dovolit. Možná by potom nebyl tak chudý.
Vím, že v důsledku toho, že jsem se zásahy do toků v minulosti dost zabýval a doposud si věci pamatuji, tak to asi nějak více prožívám. Ale nepodjatý si snad udělá svůj názor, až uvidí, co se v krajině napáchalo
RNDr. Jaroslav Poupě
Stejně jako s revitalizací potoka pod pláckem u pražského Semmeringu, i zde naše společnost, přes podanou žádost o informace týkající se činností, které mají vliv na přírodu Prokopského údolí, informována magistrátními úředníky nebyla.
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
