Netopýři a jejich ochrana nejen v Prokopském údolí
O našich netopýrech, létajících savcích.
(z našich informačních brožur, které jsou k dispozici na naší základně - mapka)
Kdo jsou netopýři?
Řád, do kterého netopýři patří, se nazývá letouni. Kromě netopýrů d
o něj patří ještě vrápenci, kaloni a upíři. Na území ČR žije 23 druhů netopýrů a 2 druhy vrápenců, často se pro jednoduchost všichni nazývají netopýři. Pokud je netopýr celý zabalený do blanitých křídel a vypadá jako černá hruštička visící ze stropu na dvou drápkatých nohách, jde o vrápence. Všichni ostatní netopýři skládají křídla podél těla.
Letouni obývají naší planetu už 60 milionů let, jsou rozšířeni po celém světě kromě polárních oblastí. Nejmenší z netopýrů vypadá jako větší čmelák, váží 1,5 – 2 g a rozpětí křídel nemá ani 10 cm, zato největší z kaloňů váží více než 1 kg a rozpětí křídel má přes 1,5 m.
Ačkoli netopýři létají jako ptáci, patří mezi savce. Jejich přední končetina má podobné kosti jako lidská ruka, ale díky prodloužení předloktí a prstním článkům je dokonale přizpůsobená funkci křídla. Létací blána je velmi pevná a přitom měkká a elastická kožní řasa, je hodně prokrvená a porostlá velice krátkými a skoro průhlednými chloupky, takže vypadá jako holá.
Echolokace
Je to speciální schopnost netopýrů orientovat se za letu podle ozvěn zvukových signálů. Zvuky vytváří za pomoci hlasivek, ale v tak vysokých frekvencích, že je lidské ucho nemůže slyšet. Netopýři zvuky vydávají ústy, vrápenci nosem, na kterém mají pro zesílení signálu podkovovité výrůstky. Vzniklé zvukové vlny se odrážejí od předmětů (stromů, zdí, hmyzu) a vzniklá ozvěna je zachycována sluchem. Tomuto zařízení se říká sonar, používají ho například i delfíni. Echolokace umožňuje netopýrům lovit po tmě i velmi malý hmyz a také se pohybovat v naprosté temnotě jeskyní a štol. Netopýr dokáže na vzdálenost 0,5 m rozeznat detail o velikosti 0,5 mm, z menší vzdálenosti i detail o velikosti 0,05 mm.
Čím se živí?
Ačkoli netopýr vypadá jako „okřídlená myš,“ jeho potrava se od té myší značně liší. Všichni netopýři žijící u nás se živí výhradně hmyzem a dalšími členovci (komáry, pakomáry, chrostíky, pošvatkami, můrami, brouky…). Netopýr dokáže během jedné noci ulovit tolik hmyzu, kolik odpovídá až čtvrtině jeho váhy.
Zimní spánek
Na zimovištích, kde jsou buď jednotlivci, nebo celé kolonie, upadají netopýři do stavu strnulosti, při kterém se mnohonásobně zpomalí všechny životní funkce, metabolismus se zpomalí 1:150 vůči původní hodnotě, teplota těla klesne na 1 – 10°C. Počet tepů srdce za minutu klesne z 500 – 800 až na 4, dech z 300 – 400 za minutu na 5 – 20. V této hluboké strnulosti přestává netopýr smyslově vnímat. Na rozdíl třeba od plazů je však tento stav aktivní a regulovatelný, nezávisí jen na vnějších podmínkách, netopýr se v zimě může probudit a nezřídka to i dělá, může i změnit zimoviště.
Ochrana netopýrů
V České republice je mezi zvláště chráněné živočichy zařazeno 11 druhů netopýrů a 2 druhy vápenců.
Chráněni jsou však i všechny druhy netopýrů. Na ochranu netopýrů pamatuje ve svých směrnicích i EU a přispívá k ní i projekt soustavy chráněných území Natura 2000.
Netopýrům nejvíce vadí ubývání vhodných úkrytů, jak přechodných letních, tak i zimovišť. Potřebují nejen dost doupných stromů a přístupných jeskyní, ale i půdy domů nebo škvíry v jejich zdech. Netopýři dnes bydlí i v panelových domech, ale o spoustu úkrytů přicházejí kvůli zateplování.
Netopýrům můžeme pomoci tím, že je nebudeme v jejich úkrytech rušit a ponecháme jim přístup například na půdy a do kůlen. Také můžeme pro netopýry postavit speciální netopýří budky. Může se vám stát, že najdete vysíleného nebo zraněného netopýra. Buď se o něj můžete postarat sami, nebo kontaktovat odbornou pomoc (veterinárního lékaře, stanici pro handicapované živočichy nebo naši Společnost). Na netopýra nikdy nesaháme holýma rukama, mohl by nás totiž pokousat.
Netopýři v Prokopském údolí
Sledování výskytu netopýrů v Prokopském údolí se věnují vědci už od 18. století. I v roce 2005 zde probíhalo sledování netopýrů. Kromě pozorování netopýrů v terénu se k jejich určení využívá i odchyt do speciálních sítí a také ultrazvukový detektor, díky kterému lze zachytit zvuky, které netopýři vydávají.
Netopýři zde žijí v lese, v jeskyních i v budovách, jako zimoviště jim také slouží pozůstatky po těžbě vápence, tedy zbytky různých tunelů a štol.
V Praze bylo při monitoringu 2006 zjištěno 15 druhů netopýrů a dva vrápenci. V dřívějších letech byl v Prokopském údolí prokázán výskyt obou druhů kriticky ohrožených vrápenců, ale z poslední doby je ověřený jen výskyt netopýrů, celkem jich v Prokopském údolí bylo pozorováno 9 druhů. Ze silně ohrožených jsou to netopýr velký a netopýr černý, z ohrožených netopýr dlouhouchý.
Netopýři, kteří byli zjištěni v Prokopském údolí:
Vrápenec velký (Rhinolophus ferrumequinum)
Vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros)
Netopýr řasnatý (Myotis nattereri)
Netopýr vousatý (Myotis mystacinus)
Netopýr vodní (Myotis daubentonii)
Netopýr večerní (Eptesicus serotinus)
Netopýr rezavý (Nyctalus noctula)
Netopýr černý (Barbastella barbastellus)
Netopýr ušatý (Plecotus auritus)
Netopýr dlouhouchý (Plecotus austriacus)
Netopýr velký (Myotis myotis)
Kam dál:
- Jak jsme o žáby v údolí přišli...
- Ledová krása, aneb jak Magistrát netopýry vyhubil
- Svatý Prokop - patron České země
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
