Dnes k nám dorazil e-mail od pozorného dopisovatele.

 Dobrý den, dnes jsem při cestě přes bývalé pole na Dívčích hradech nad Děvínem narazil na několik linií děr.

Podělil se s námi jeden z našich dopisovatelů 

 o historickou vzpomínku, co všechno u Prokopského jezírka mohlo být. Ovšem, to by pak třeba nevznikla Hurdálkova jedová chýše.

Jediný rezervní zdroj pitné vody v Praze,

  o kterém málokdo ví, může v případě krizové situace dodat pro Prahu obrovské množství pitné vody. Developeři se chystají Vás o něj připravit !!! Seznamte se. Opětovně jsme informovali MHMP a také primátora Zdeňka Hřiba. Paní Plamínková nikdy ani nezareagovala. Snad bude přístup lepší.

Magistrát pomohl obojživelníkům

 Žáby, čolci, mloci. Slova, která jsou málem jen vzpomínkou na obojživelníky v Prokopském údolí. A bývalo jich tady nespočetně.

Snaha o obnovení populací vzácných druhů motýlů

 v Prokopském údolí pokračuje. Spolek Pražská pastvina po loňském čištění Děvína od náletových dřevin, vyhlašuje pokračování své akce na neděli 18.3.2018.

Od našich dopisovatelů

Přeji dobrý den.

Včera jsem narazil na Vidouli na skutečnosti, o kterých jsem informoval magistrát. 

Fotografie dominant Prokopského údolí, 

 které jsou vyobrazeny v celé řadě publikací, nám hned z počátku letošního roku zaslal jeden z dopisovatelů, Honza F.  Podívejte se s námi na ně.

Náš nový přírůstek je pomocník se žihadly.

  Delší dobu jsem už uvažovali o pořízení úlů do této části Prokopského údolí. K urychlení pomohla, jak to tak často bývá, náhoda.

75 let brouzdá Prokopskými stráněmi a svahy

  dlouholetá členka naší společnosti, paní doktorka Marie Nedvědová, je ve svých 86 ti letech plná plánů připravených alespoň na třicet let dalšího života. Mnohý šedesátník by jí mohl závidět. Pomozte nám její vědomosti zachovat...

Takový déšť dnešní krajina nedokáže absorbovat

 Po týdenních vysokých teplotách přišlo ochlazení a ve čtvrtek ráno přívalový déšť. Ten zasáhl hlavně Prahu. A Dalejský potok ukázal, jak se příroda, díky člověku, chová.

Ekologická havárie na Dalejském potoce

  Před čtrnácti dny jsme Vás informovali o silném znečištění Dalejského potoka ropnými látkami. Potok nevypadal ani trochu hezky. Po informacích o viníkovi a příčině této vážné ekologické havárie z oficiální míst i z médií se zatím slehla zem.

Příroda čaruje.

 a opět nám ukazuje, co všechno v Prokopském údolí dokáže. To by měli ti, co by ho nejraději zastavěli do posledního místa, vidět. 

Nejen na jaře je tu krásně

  i zima má v našem údolí svou neopakovatelnou atmosféru. Třeba i v místech běžnému oku neznámých.

Prokopské údolí jako přírodní zajímavost i kulturní fenomén

 23. listopadu 2016 měl v městské knihovně na Barrandově přednášku PhDr. Jindřicha Nolla, autor knih o válečné a poválečné architektuře na téma Prokopské údolí včera, dnes a zítra.

Naši dopisovatelé jsou všímaví

  Včera jste nás informovali o nově vzniklé černé skládce v Prokopském údolí.

Nevíte, čí to třeba je.....??? 

A je tu další rok...

  jehož letopočet se píše 2017 po Kristu Letos bude naší Společnosti pro ochranu Prokopského údolí 26 let. Novoroční ráno bylo mrazivé, inverzní mlha, která nedala včerejšímu Silvestru vyniknout ohňostrojům, se pozvolna a neochotně zvedala. Ale pak to stálo za to.... 

V Prokopském údolí stále žije kriticky ohrožený okáč metlicový

    Mnoho lidí věří, že přírodu ve velkoměstě máme víceméně na hraní, a pokud z ní někde něco ve jménu rozvoje ubude, celkem nic se neděje, vždyť přece pořád zbývá spousta rostlin a zvířat „tam někde venku“ za městem.

 Prosincové houbaření

Zasněženou silnicí kráčí k lesu stará paní s košíčkem. Zastaví se u ní mladík na běžkách a povídá:

Podaří se zachránit ptačí ráj?         

  V současné době Dalejské údolí začíná přímo u poslední stanice tramvaje na Barrandově. Kdo někdy jezdí až na konečnou, asi si všiml, že celé nástupiště tam lemuje zelená hradba z vysokých keřů.

110 let Hlubočepského jezírka

  Tak máme léto, čas dlouhých dní a krátkých nocí. Za večerních soumraků se krásně vzpomíná.

Svatoprokopská pouť

Ze vzpomínek hlubočepské seniorky   

   Tak zase přišlo léto do Prokopského údolí. Louky se rozzářily žlutými květy pryskyřníku, na stráních rozkvetla tajemná, pověrami a magií opředená třezalka a v srdcích hlubočepských pamětníků ožily dávné vzpomínky. Jak slavně začínalo kdysi v údolí léto!

Rozum, peníze a přírodní rezervace 

   Že Prokopské údolí je přírodní rezervací a doslova perlou ve velkoměstě, to by snad nemělo nikoho překvapit. Pro Pražany jsou jeho návštěvy (a případně i navazujícího Dalejského údolí) oblíbenými výlety, které miloval už spisovatel Foglar.

K některým aspektům Prokopského údolí

   Prokopské údolí je jednou z přírodovědecky nejcennějších lokalit nejen na území Prahy, ale jeho význam přesahuje hranice Česka, dokonce ho do svých projektů zařadilo i UNESCO. Tomuto mimořádnému významu by měla odpovídat i péče o ně.

      Příběh skály Vysoká

   Pěkný je pohled na Hlubočepy. Na západě temný pás lesů, na severu skaliska Dívčích hradů a uprostřed trůní Vysoká – mohutný skalní masiv, tyčící se nad hlubočepskou kotlinou. Vysoká – to je takové logo Hlubočep. Její majestátní zjev upoutá snad každého.