Jak s komunitní zahradou v Prokopském údolí?
MČ Praha 5 navrhla 14.září 2016 v Prokopském údolí, při křížení ulice Na Placích a K Dalejím, vybudovat komunitní zahradu a obnovit místní arboretum. O svěření pozemků proto požádala hl. m. Prahu, která pozemky vlastní.
Konkrétně se jedná o 2154 m2 zahrady (zemědělského půdního fondu) a zhruba sto čtverečních metrů plochy s dočasnou stavbou....
Zastupitelstvo sice ve svém návrhu neuvádí číslo parcely, ale podle rozměru se pravděpodobně jedná o parcelu 1271/7, která je přímo nad pozemkem plácku s dětským hřištěm, kde developer JRD dostal od stavebního úřadu MČ Prahy 5 v roce 2013 povolení postavit Vila domy Semerring, a který vsoučasné době MČ Prahy 5 směňuje za pozemky jiné. Povolení stavby nebylo v souladu se zákonem, protože pozemky spadají do ochranném pásma rezervace PR Prokopské údolí a z druhé strany do ochraného vodního pásma Dalejského potoka.
(Statut parcely 1271/7 je v katastru nemovitostí veden jako "zahrada". V návrhu Přírodní rezervace Prokopské údolí a ve schváleném a průběžně již realizovaném Plánu péče o PR Prokopské údolí pro roky 2015 - 2021 dle metodiky MŽP (ke které se příliš nepřihlédlo při vytvoření PR) je však přímo vyjmenován, jako patřící do ochranného pásma rezervace a ani arboretum ani komunitní zahrada by tam ze zákona neměly co dělat, což by pan starosta mohl vědět, pokud skutečný důvod tohoto projektu není jiný. (V zápise 18. KOAaM 18.11.2009, v žádosti o možnost případného prodeje pozemku, je dokonce označen jako park.)
Na výřezu mapy je zřejmé, že toto ochranné pásmo z hlediska ochrany PR je pro přírodu nezbytné jako biokoridor, sloužící jako migrační cesta k šíření rostlin a jejich důležitých mykorhizních společenstev a samozřejmě také živočichů, hmyzu, pavoukovců, plazů, savců, plžů a mnoha dalších. Pokud se otevře naplno veřejnosti, pak se může vrch s jedinečnou a vzorově zachovalou stepní vegetací na rozcestí zmíněných silnic klidně odepsat. Takový je cíl ochrany přírodní rezervace?
Babo raď....
Co vlastně znamená pojem komunitní zahrada?
Komunitu tvoří společenství lidí, kteří sdílí společné hodnoty, zájmy, a také společný prostor. Kvalita veřejného prostoru se odráží na vztazích uvnitř komunity, a naopak vztahy v komunitě dokáží ovlivnit vzhled místa. Předpokladem pro utváření kvalitních veřejných prostranství jsou lidé, kteří se zajímají o prostředí ve kterém žijí.
Vznik komunitních zahrad se váže k městskému prostředí. Jejich zakládáním komunita reaguje na nedostupnost zeleně a vlastní půdy. S pěstování vlastních potravin nabízí členům možnost setkávání s komunitou a budování vztahů. Pro určitou lokalitu má význam zahrada volnočasová, která lidem poskytne prostor pro pěstování a trávení volného času, jinde pomůže zajistit levné potraviny nebo možnost přivýdělku.
Komunitní zahrady vznikají díky aktivitě místních obyvatel, kteří je zároveň spravují. Dobrovolníci kromě běžného provozu zajišťují i přednášky, vzdělávací programy nebo kulturní akce. Zaměření komunitních zahrad není produkční, jako u městských zahrad, ale věnují se především rozvoji vztahů. Hlavním rozdílem mezi zahradami komunitními a soukromými je druh vlastnictví, kdy komunitní zahrady jsou částečně veřejným majetkem a do určité míry podléhají demokratické kontrole.
(Malá glosa, naprosto funkční komunitní centrum, a to pouze z iniciativy místních bez podpory MČ Prahy 5, je třeba akce Zažít Hlubočepy jinak, Betlémské světlo či Štědrovečerní zpívání)
Půjdete-li cestou k Jezírku okolo avizovaného místa a podíváte se na parcelu 1271/7 na jejíž dolní části je umístěna hospůdka zvaná Jedová chýše, uvidíte jen strmě se zdvihají vápencové svahy. Těžko si tu lze představit nejen možnost komunitních zahrad, ale na vápencovém podloží chudém na dusíkaté látky, kde pod několika centimetry stepní spraše je skála, i pěstování plodin náročných na živiny. (Jahody zde moc neporostou.) A navážení úrodné zeminy do ochranného pásma rezervace je také protizákonné. Zdůrazněme znovu , že pozemek 1271/7 je jednoznačně vyjmenovan v Plánu péče o PR Prokopské a údolí pro roky 2015-2021, tedy není už vlastně o čem mluvit (tedy nemělo by...) a je i v nesouladu s Programovým prohlášením Rady MČ Prahy 5, části VI, bodu 12).
A k tématu Arboretum?
Citace z MČ Praha 5: součástí pozemků je i několik desítek let staré arboretum. „Obnovíme ho a budeme dál udržovat,“ slibuje místostarosta. V arboretu, které v současnosti není udržované, roste například sekvojec (Správně je to sekvojovec, což tak trochu svědčí o malé znalosti problematiky v odborech MČ Praha 5.). Stavba dočasná by se pak měla stát zázemím pro správce areálu.
Arboretum je jistě krásná myšlenka a její přínos pro širokou veřejnost je více než přínosný. Sporná je však otázka, zda jeho umístění přímo do chráněné přírodní rezervace, kde důvodem ochrany je právě zachování původní biodiverzity, a je zakázáno zákonem do ochranného pásma rezervace vysazování jakýchkoliv nových druhů rostlin, ač třeba nejsou označeny jako invazní rostliny. Základním problémem je, že o nových cizích druzích vysazovaných na skalních vápenatých stepích toho moc nevíme a každá invazní rostlina je takto označena, až když se jako invazní projeví. Například i Křídlatka japonská (Reynoutria japonica) nebo Zlatobýl kanadský (Solidago canadensis), byly zprvu vysazovány do zahrad jako okrasné rostliny a za invazní byly prohlášeny dlouho po té, co se takto projevily a vytlačily původní rostliny.
Zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny – (ustanovení §5 odst. 4 a 5, §16 odst. 1 písm. h), §26 odst. 1 písm. d), §29 písm. e), a §34 odst. 1 písm. d)) reguluje záměrné šíření geograficky nepůvodních druhů rostlin a kříženců druhů rostlin v krajině a dále záměrné šíření geograficky nepůvodních druhů rostlin ve zvláště chráněných částech přírody (národní parky, chráněné krajinné oblasti, národní přírodní rezervace, přírodní rezervace).
Několik desítek let staré Arboretum je míněn prostor uvnitř bývalého lomu (viz. prezentace místostarosty pana Slabého), který obývá a obhospodařuje pan Halada mladší.
Skalničkáři o něm píší:
Jeho zahrada je v bývalém vápencovém lomu, v ideálním uzavřeném prostředí, krytá před okolním světem a přístupná pouze brankou s bytelnou mříží. Pan Halada je hlavně sběratel, cestovatel a podle toho má také zahradu. Je zde několik skalek s tisíci rostlinami, osazené stěny bývalého lomu, spárové skalky.
Jmenovky rostlin většinou nejsou, ale pan Halada mladší všechny rostliny zná a dovede je pojmenovat a ke každé zná i její historii, například odkud pochází atd. Spoustu rostlin sám dovezl nebo vypěstoval z dovezených semen. Nejvíce se nám líbí některé lýkovce, kručinky apd......
Toto "Arboretum" ovšem nelze zaměňovat s bývalou Haladovu zahrádkou, kterou pomohl vytvořit jeho otec, vášnivý skalničkář, z velkého množství stepních rostlin a sukulentů původem pouze z prostoru Prokopského a Dalejského údolí.
J.Kubíková a J. Kříž o této zahradě psali v Živě v ročníku 1981:
HALADOVA ZAHRÁDKA - Jsme v místě malé botanické zahrady, kde jsme se Vám snažili přiblížit nejzajímavější rostliny Prokopského údolí. Typické rostliny skalní stepi zde rostou ve svém původním stanovišti na vápencové skalce, druhy teplomilné doubravy a lesní druhy byly vysázeny na rekultivovaných plochách kolem cesty. Můžete si zde prohlédnout rostliny , které v jiných částech údolí rostou na nepřístupných místech a jsou typickými druhy přirozených ekosystémů.
Tato zahrádka zde vznikla úsilím dobrovolných pracovníků státní ochrany přírody. Věříme, že všichni budete respektovat jejich snahu a že potěšení prohlédnout si zahrádku v neporušeném stavu dopřejete i těm, kteří přijdou po Vás.
Tedy, tato zahrádka nebyla umístěna v lomu, ale kolem cesty před ním. Ovšem již po roce 1990 vzala tato zahrádka za své. Nikoliv díky neukázněným návštěvníkům, ale přesazené rostliny ze svých původních lokalit, byť přímo z Prokopského údolí, nerostly na na svých původních místech která jim vyhovovala, a bez nového vysazování postupně zahynuly. I to je názorná ukázka, že musíme chránit veškerý chráněný biotop v místě své existence. Přesazení rostlin do podobného místa se ukázalo jako nefunkční.
Kam dál:
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
