Nebylo toho pro přírodu málo
Díky dobrovolníkům, kteří přicházejí přírodě na pomoc v rámci našich dobrovolných brigád, se daří zachraňovat cenné lokality s výskytem řady xerotermních druhů, z nichž některé z nich patří mezi druhy chráněné nebo i ohrožené.
Poslední brigáda, která se v rámci dne Give & Gain Day nebála pátku třináctého ani předpovědi počasí, vyčistila jednu z lokalit tak, aby tyto vzácné byliny zase mohly růst ve svém přirozeném prostředí stepi. Práce byly prováděny nejen správným způsobem, ale také ve vhodné časovém období. Podívejte se, jak má taková činnost vypadat. A že se příroda dobrovolníků náležitě odvděčila. No, posuďte sami:
Pryšec chvojka (Euphora cyparissias), je místy běžnější druh a jeho prostředí je na kamenitých stráních, kde velice dobře snáší sucho.
Šalvěj luční (Salvia pratensis), nádherně vonící bylina, kterou naše babičky hojně používalyvkuchyni. Když kráčíte po stepi, ucítíte ji na řadu metrů. Tato bylina zde pravděpodobně není původním druhem, ale byla sem zavlečena před několika tisíci lety z Balkánu, když naši předkové osídlili Butovické hradiště, ale zplaněla a zdomácněla.
A teď něco z druhů původních, které se díky povícero zásahu dobrovolníků podařilo zachovat a umožnit jim další růst a rozšiřování. Před tím neměli ve stráni zarostlé křovinami, planým šípkem, svídou krvavou nebo trnkou, žádnou šanci.
Netřesk střešní (Sempervivum tectorum), sukulent, který kdysi ve velkém množství rostl v Prokopském a Dalejském údolí. Jeho záchrana je důležitá zejména proto, že se na jeho dužnatých lodyhách vyživují housenky z čeledi otakárkovitých, kteří zde za poslední století téměř vyhynuli. Pozdní pochopení biotopových nároků motýlů byla jedna z velkých proher ochrany přírody v Čechách, ale i jinde v Evropě. Tato čeleď potřebuje bezlesá stanoviště s nezapojenou bylinnou vegetací. Podmínkou je vždy radikální odlesnění biotopů. A to je právě zde.
které specifickým způsobem využívají vítr k rozšiřování svých (jedná se vlastně o typ anemochorie). Po uzrání semen obvykle celá nadzemní část rostliny uschne a utrhne se, načež je větrem odnášena daleko od svého původního místa a cestou z ní padají semena. Tedy již dle jména, máčka step prostě potřebuje.
Mateřídouška časná pravá (Thymus praecox) patří mezi klasické květiny rostoucí na prosluněných stráních vápencových stepích a skal. Po prosvětlení se jí bude dobře dařit a její tymiánová vůně potěší.
Bělozářka liliovitá (Anteherium liliago) je jednoděložná rostlina z čeledi chřestovitých. Na území Přírodního Parku Prokopského údolí roste na více místech a její bělostné kvítky potěší oko každého návštěvníka. Patří mezi ohrožené druhy naší květeny (C3), ve stejné kategorii je chráněna i zákonem (§3). Zde se nám ji podařilo zachránit.
Bohužel tomu není vždycky tak. Tolik Pražským magistrátem propagované pasení ovcí, které se provádělo v nevhodnou roční dobu, v letošním roce 2016 naprosto zlikvidovalo lokalitu, kde rostla celá plejáda chráněných rostlin.
(Ale o tom třeba někdy jiný článek.)
Kam dál:
Krásný den všem přátelům Prokopského a Dalejského údolí
