PDU_2_5_2016_dalejsky_potok_1_R.jpg

Drobečková-navigace

Ochrana: lokálně v Pú
Výskyt: pravidelně
Neaktivní hodnoceníNeaktivní hodnoceníNeaktivní hodnoceníNeaktivní hodnoceníNeaktivní hodnocení
 

Vřes na siluru

   Jednou ze zajímavostí Prokopského údolí je i výskyt rostlin, které by tu neměly vlastně růst. Ale vyjímka, jak se říká, potvrzuje pravidlo.

   Na konci jižní stepní stráně, kousek od hrany lomu, již mnoho let prosperuje vřes obecný (Calluna vulgaris). Jistě ho všichni dobře znáte třeba z Jižních Čech, kde ho na písčitém podkladu potkáte ve světlých lesích a na kraji pasek třeba pod borovicí lesní (Pinus sylvestris). Bůh ví, jak se ale dostal sem, na silurský vápenec. Ale daří se mu tu.

  Vřes obecný je druhem, který na vápenci neroste a ani vzhledem ke svému metabolismu růst nemůže. V půdách na vápenci je totiž dusík, nezbytný pro tvorbu bílkovin, přítomen jako dusičnan. Většina rostlin je schopna jej přijímat a enzymem jej přeměnit na amoniakální formu. Vřes, stejně jako většina ostatních druhů z čeledi vřesovcovitých a brusnicovitých, tento enzym postrádá, a může proto růst jen na půdách kyselých.
   Je třeba se tedy seznámit i s geologií území. Prokopské údolí je součástí mohutných usazenin, která byla zalita mořem asi před 430 lety. Ve střídavě chladném a teplém klimatu se usazovaly vápence a břidlice po dobu přibližně 50 milionů let. Poté došlo k horotvorným pochodům, které vodorovně usazené vrstvy zvrásnily. Většina svahů, dnes obnažených erozí, je tvořena vápenci, ale na menších plochách vycházejí na povrch nevápnité srbské břidlice. A to je právě toto místo. Jinak je vřes u nás běžná rostlina, která je třeba v Chorvatku chráněna a na Novém Zélandu se naopak považuje za invazní druh.

 Mnohým z nás, když zaslechneme slůvko vřes, vybaví se někde z hluboké paměti krátký úryvek z něžné básně Josefa Václava Sládka - Lesní studánka.

Znám křišťálovou studánku, 
kde nejhlubší je les, 
tam roste tmavé kapradí 
a vůkol rudý vřes....

   A tak, když ho tu najdete a rozhlédnete se po té nádheře, uvidíte že na slunci je opravdu do ruda zbarvený a navíc i krásně vonící. Vždyť jeho květy se i přidávaly do purpury. Dle dávného středověku, vřes také podporuje plodnost a proto se vplétal do svatebního myrtového věnečku. Magické přitažlivosti vřesu užívali i lovci, kteří nechtěli přijít z leče s prázdnou a poutníci jím dokonce zdobili své hole, aby nezabloudili. V neposlední řadě, nejen že je přínosem pro včely a je z něj báječný med, ale je to také léčivka.

   Pokud ho zde v Prokopském údolí najdete, nesbírejte ho, jako nesbíráte nic, co roste v rezervaci. Stačí se jen pokochat jeho krásou, vůní a odvahou vyrůst tam, kde ho lidé nečekají.

   Krásný den Vám přeje Společnost pro ochranu Prokopského a Dalejského údolí


Kam dál:

Perla zHELPkontaktySS FacebookTato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.sponzorFio banka Domu