Prokopský lom "Mušlovka"

  K Praze přináleží obec, která se jmenuje Velká Ohrada. Když se z obce vydáme polní cestou na jih, dojdeme až na konec hluboké rokle. Rokli obejdeme po pěšině nad jejím levým svahem a podle rokle se sejde k bývalému továrnímu objektu, který zde dnes leží v žalostných troskách.

  Stojíme v Dalejském údolí, které o pár kilometrů směrem ku Praze navazuje na slavnější a známější Prokopské údolí. Přirozené svahy údolí byly v minulosti narušeny lomy na vápenec a výsypkami z těchto lomů, ale neporušené části svahů mají velmi pěknou a bohatou teplomilnou vegetaci a drobnou zvířenu. Díky tomu se rostliny i živočichové šíří také do vytěžených prostor a ukazují, jak přirozenou cestou příroda vítězí nad lidskou sílou.

 Za opuštěnými a zarůstajícími troskami továrny se skrývá stejně opuštěný a zarůstající lom  Mušlovka. Nádherný chrám paleontologie a sil živé přírody. V lomu je odkryt profil se silurskými vápenci kopaninského souvrství. Jejich stáří je okolo 410 milionů let. Ve vápencové suti lze ještě občas najít různé zkameněliny. Vzácně i trilobity. Bohužel, všechna tato suť pomalu zarůstá plevelem a také různými invazními rostlinami. Kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), zlatobýl kanadský (Solidago canadensis), ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elaticus) nebo merlík smrdutý (Chenopodium vulvaria) a další. Ty svými kořeny a odumřelými částmi rostlin tvoří novou půdu plnou dusíkatých látek a tím ničí tím původní stepní biotop. Stejně tak, i nálety na bývalých lomových stěnách. V této divočině bylin zde rostou také plané jabloně a švestky, spolu s hustými trnkami. Na hraně lomu, kde se oproti většině upravených částí Prokopského údolí naštěstí neseká, můžete v létě potkat i motýly a jejich housenky. Třeba kromě běžnějších bělásků řepkových (Pieris rapae) i třeba Otakárka ovocného (Iphiclides podaliriu)

  Na bývalé šikmé lomové stěně roste tařice horská (Alysum montanum), vytrvalý druh slunných skal.  Spolu s ní i tučnolistý rozchodník bílý (Sedum album), přizpůsobený extrémnímu kolísání teplot a vlhkosti na těchto skalách. Také se zde vyskytuje fialově kvetoucí česnek horský (Allium senescens) a devaterník šedý (Helianthenum canum) v zastíněných polohách.
  A na počvě lomu? Tam, kde ustoupily plevely, objevuje z jara léčivka na záněty průdušek podběl lékařský (Tussilago farfara) a později nízké a drobné palzivé keříčky mateřídoušky časné (Thymus praecox). Kvete a voní tu už od května až do  začátku července. Rostly tu také kdysi smrže obecné (Morchella esculenta), krásné a chutné jarní houby.

  Na skalách i počvě lomu, mezi rostlinami a sutí, je mnoho dalších nenápadných živočichů. Pavouci, brouci, motýli, mouchy, vosy a také mravenci. Na květech jabloně se živí dospělci pestřenky hrušňové (Scaeva parastri). Nápadná, až 15 mm velká, s očima ochlupenýma a s tmavě lesklým tělem, na zadečku s párovitými, srpkovitými žlutými skvrnami. Její larvy žijí na nejrůznějších bylinách a jsou mšicožravé. Mšicemi na jabloni i švestkách se živí pro změnu larvy další  pestřenky, pestřenky pruhované (Episyrphus balteatus). Ta má na zadečku zdvojené žluté proužky a je poněkud menší. Na okolících miříkovitých rostlin (hojná je tady mrkev obecná (Daucus carota)), posedávají další druhy pestřenek.

  Občas se ozve saranče modrokřídlé (Oedipoda caerulescens). Velmi dobře se přizpůsobuje svou šedohnědou barvou zdejšímu geologickému podkladu, a že je modrokřídlá, zjistíme když ji vyplašíme a ona ukáže při letu svá krásně modrá křídla s černým pruhem. Vzácná je tady kobylka hnědá (Decticus verrucivorus) s hnědozelenými křídly a tmavšími skvrnami na nich. Je to zranitelný druh, který se spíše vyskytuje ve vyšších polohách. To kobylka zelená (Tetigonia viridissima) tu tak vzácná není. Často zde objevíme samičku s dlouhým kladélkem. I bez kladélka je větší než sameček s kopulačními štěty na zadečku.

  Také myšovitých obratlovců je tu hojně. Hlavně hraboš polní (Microtus arvalis) nebo myšice křovinná (Apodemus sylvaticus). Myšice křovinná je běžný druh. Tady jí žije opravdu hodně. Často odklopíte kus vápence a myšice vyběhne, aby se hned na to schovala pod jiný balvan.

  Občas z jara se tu objevuje sova pálená (Tyto alba). Potravy zde je dost a hnízdo má zřejmě v rozvaleninách továrny, nebo někde ve skalách. Často je slyšet její nepříjemný pronikavý a protáhlý skřek. Původně obývala pouze skály, jejich výklenky a dutiny. Mušlovka jí může připadat jako přirozené prostředí. Vedle hrabošů a myší loví také krtky, rejsky, drobné ptáky a hmyz.

  Sova pálená není sama, která tady má svůj lovecký revír. Žije tu i nejhojnější naše lasicovitá šelma lasice kolčava (Mustela nivalis). Je velmi štíhlá, což to jí umožňuje prolézat i úzké díry, do kterých se myšice či hraboši schovávají. A jistě se nebojí zabrousit i mimo Mušlovku k lidským obydlím. Kromě myší a hrabošů chytá mladé potkany a vzácně sežere i brouka. Krásná šelmička s rezavým kožíškem a bílým bříškem a kulatými oušky je ale hodně ostražitá, málo kdy se jí podaří zahlédnout.

  Před lety tu byl dokonce viděn i výr velký (Bubo bubo). Krasavec, střevlík vrásčitý (Carabus intricatus), považovaný hlavně za druh pražských zahrad a parků, se tu vyskytuje také. Tento nádherný, kovově modrý brouk s černým nádechem a krovkami výrazně zvrásněnými, rychle proběhne, když nadzvednete některý z kamenů. Loví za šera a v noci, přes den se skrývá pod kameny. Je to velký brouk, některé exempláře mohou být velké až 35 mm.

  Vápencové lomy patří do pražské přírody. Ponechány po těžbě vlastnímu vývoji, stávají se nádherným příkladem působení přírodních sil. Rostliny samy osídlí vhodná místa v lomu. A živočichové? Ti už se přizpůsobí rostlinnému krytu i vhodným podmínkám, kterých v takovém lomu je dostatek. Divočina je tu. A kolik jen je v Prokopském údolí takových lomů. Jejich násilná rekultivace, nebo dokonce kdysi navrhované zavezení odpady, často zabrání vzniku takového biotopu, jaký je dosud Mušlovce. Mušlovka je takový malý chrám přírody.

Kam dál:

• Lom Pod školou
  
• Z Holyně do Hlubočep
  
• Smrže letos rostly
• Jestli se Vám naše společnost líbí, vyjádřete nám podporu

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.