Přírodní památka Opatřilka - Červený lom

   Ve svazích na levém břehu Dalejského potoka probíhala v Dalejském údolí od začátku 19. století těžba vápence.

 Ten který sloužil převážne k výrobě vápna a jako stavební kámen pro místní usedlosti. Tak vznikl jak Červený lom, který je dominantou dnešní přírodní památky, tak další menší lomy nacházející se v západní části území. Těžba v lomu byla ukončena ve 40. letech minulého století. Za války byl dokonce v prostoru Červeného lomu zřízen pracovní tábor. Z těchto dob je dnes v lomu patrná jen rozsáhlá porostlá halda, jejíž základ tvoří nekvalitní odtěžený materiál. Od konce druhé světové války nebyla lokalita využívána. Celé území bylo od dob Joachima Barranda známé geologům a paleontologům. Systematicky byla lokalita popsána až v průběhu 50. let. Velkou zásluhu na tom měl český geolog a paleontolog Ivo Chlupáč.

  Stratigraficky významná začala být Opatřilka a Červený lom až v roce 1972, když byl v jednom z lomů popsán opěrný geologický profil k mezinárodnímu stratotypu silur-devon na Klonku u Suchomast. Pak byl ještě v Červeném lomu popsán stratotyp mezi stupni devonu prag-zlíchov. Díky tomu bylo 1. září 1982 území o ploše 8,2 ha vyhlášeno přírodní památkou, kterou je dodnes. Svahem pokračuje vrstevní sled spodním devonem (pražské souvrství a zlíchovské souvrství) odkrytým zejména v Červeném lomu. Zde je dobře odkryta facie biodetritických sliveneckých vápenců a řeporyjského vápence.
V dalším nejvýchodnějším bloku je sled kopaninského a přídolského souvrství, tektonicky postižený. Nejvýchodnější cíp území je tvořen hranicí zlíchovského souvrství a dalejských břidlic za velkým zlomem. Naleziště zkamenělin, např. graptolit Monograptus bouceki, brachiopodi Dubaria latisinuata, Daya bohemica a trilobit Warburgella rugulosa rugulosa, jehož výskyt označuje začátek devonu. Hluboké je fosilní zvětrávání. Na skalnatých svazích jsou vyvinuty protorendziny. Podle geomorfologického členění se území nachází v okrsku Třebotovská plošina. Reliéf je erozně denudační se zarovnanými povrchy, strukturními hřbety a suky a hluboce zaříznutými údolími

  Předmětem ochrany pražské přírodní památky Opatřilka – Červený lom, je samozřejmě především jeho geologický fenomén, ale díky značné geomorfologické členitosti je zde také pestrá skladba rostlinných společenstev a okolo patnácti vzácných nebo chráněných druhů. Jako o každou přírodní památku je zde na ni vyhlášen Plán péče.

 Území leží v klimaticky mírně teplé oblasti, roční průměrné teploty se pohybují mezi 8-9°C, srážky okolo 500-550 mm. Nadmořská výška je okolo 300 metrů. Zařízlé údolí zde podmiňuje klimatickou inverzi. Na vápencových svazích neporušených těžební činností se vyskytují teplomilná společenstva skalních štěrbin, skalních stepí a teplomilných pastvin.

   Nejcennější částí jsou výslunné travnaté stráně a skalnaté svahy v severní části území. Mozaikovitost porostů je ovlivněna hloubkou půdního horizontu a sklonem a orientací svahu.

  Na skalních stěnách roste společenstvo seselu sivého (Seseli osseum) a kostřavy sivé (Festuca pallens), na mírnějších sklonech společenstvo trýzelu škardolistého (Erysimum crepidifolium) a kostřavy walliské (Festuca valesiaca), v zazemněných úžlabinách společenstvo hlaváče bledožlutého (Scabiosa ochroleuca) a válečky prapořité (Brachypodium pinnatum). Častěji rozšířeným jsou také společenstva řádu Brometalia erecti pojmenovaném podle nápadné trávy – sveřepu vzpřímeného (Bromus erectus). Druhy tohoto společenstva vyhledávají hlubší půdy a oproti předchozímu tvoří i zapojené trávníky. Doplňují je další druhy jako pcháč bezlodyžný (Cirsium acaule) nebo známá léčivka řepík lékařský (Agrimonia eupatoria).

  Na okrajích území byla provedena v minulosti výsadba invazního trnovniku akátu (Robinia pseudoacacia) a také borovice černé (Pinus nigra). Bohužel, je tu v současné době značný nástup křovin – trnky obecné (Prunus spinosa), šípků (Rosa canina), hlohu obecného (Crataegus laevigata) a řady náletových dřevin. Mezi významné druhy zde rostoucích rostlin je například bělozářka liliovitá (Anthericum liliago), sasanka lesní (Anemone sylvestris), chrpa chlumní (Centaurea triumfetii), koniklec luční český (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica), kavyl Ivanův (Stipa pennata) nebo černýš rolní (Melampyrum arvense).

Také zdejší fauna je přírodovědecky poměrně hodnotná, zajímavý je zejméma výskyt bezobratlých živočichů vázaných na stepní biotopy. 

 Z brouků čeledi střevlíkovitých je to např. Ophonus puncticollis a Harpalus vernalis, z mandelinkovitých Coptocephala rubicunda, Timarcha goettingensis, dřepčíci Aphtona pygmaea, Longitarsus membranaceus, Apion elongatum a krytonosec Phrydiuchus topiarius, z plžů vápnobytná ovsenka skalní (Chondrina avenacea) a zrnovka žebernatá (Pupilla sterri).

  Běžná tu bývala ještěrka obecná (Lacerta agilis), ale dnes už nezaznamená ubývající ještěrka zelená (Lacerta viridis), úžovka hladká (Coronella austriaca) a slepýš křehký (Anguis fragilis).

  Z ptáků zde hnízdí např. střízlík obecný (Troglodytes troglodytes), budníček větší (Phylloscopus trochilus), budníček menší (Phylloscopus collybita), pěnice slavíková (Sylvia borin) a pěvuška modrá (Prunella modularis).

 Savci jsou zastoupeni asi 15 druhy, běžnější je třeba norník rudý (Clethrionomys glareolus) a myšice křovinná (Apodemus sylvaticus).

    Zajímavostí ještě k Červenému lomu je to, že zde bývalo jedno z prvních nedělních tábořišť "Hochů od Bobří řeky" a také cílem výprav Jaroslava Foglara se svým oddílem.

   V roce 2006, na bývalé výsypce naproti lomu u cesty kolem Dalejského potoka, bylo poskládáno z neopracovaných kamenů z místního mramoru dílo českého sochaře a výtvarníka Kurta Gebauera "Bojiště". Ležící skupina "pobitých bojovníků" má symbolizovat výraz minimalizovaného lidského zásahu do krajiny.

SEZNAM  NALEZENÝCH DRUHŮ ROSTLIN  - (třídit dle hlaviček sloupců) 

Kam dál:

• Lom Pod školou
• Mušlovka
• Příběh skály Vysoká
• Květena Prokopského údolí
• Jestli se Vám naše společnost líbí, vyjádřete nám podporu

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.