Jak je to s pastvou ovcí....
Citace ze českého rozhlasu ze dne 25. dubna 2016 z rozhovoru s Ing. Petrem Slavíkem
V Prokopském údolí se nově pase stádo 53 ovcí, víc než polovinu tvoří jehňata. Majitel stáda Antonín Zeman sem ovce přivezl z Pitkovic, kde má pronajaté pozemky. Na nich chová zvířata přes zimu. „Přes léto se snažíme tady vypásat,“ říká chovatel, který se sem chystá v nejbližších dnech přivézt ještě 10 koz. Zvířata musí 24 hodin denně někdo hlídat.
------------------------------------konec citace ------------
Pro jedno z více než 90 zvláštně chráněných míst v metropoli je podle magistrátních úředníků spásání trávy to pravé.
„Jsou tady místa, kde se v průběhu staletá vytvořila určitá vegetace, která je specifická pro tyhle lokality. To jsou vlastně společenstva skalních stepí na vápencích. Ty fragmenty těch skalních stepí se tady nacházejí, a abychom je udrželi v určité kondici a abychom je zachovali pro příští generace, tak se musí udržovat citlivým způsobem,“ říká Petr Slavík z odboru ochrany prostředí pražského magistrátu.
Magistrát za spásání pozemků platí a chovatele pečlivě vybírá. Stejně jako vybírá, na kterých místech a kdy stádo bude.
„Kolik se pase, kolik zvířat, jak dlouho, na které jednotlivé lokalitě, to odvisí od klimatických podmínek, samozřejmě stavu vegetace, ale hlavně od konzultace s odborníky botaniky, kteří pravidelně monitorují, jaký vliv má pastva na vegetaci. Čili, jsme opatrní,“ dodává Slavík.
----------------- konec citace ---------
Spásání původních stepí nad Prokopském údolí ovcemi a kozami považujeme za dobrý nápad údržby, určitě vhodnější, než sekání motorovou sekačkou či křovinořezem. Třeba i k vůli housenkám motýlů a jejich kuklám, které sekačka zničí.
Ovšem... šedá je teorie a zelený strom života... 
V Plánu péče o PR Prokopské údolí pro roky 2015 - 2021 - (Portál veřejné zprávy - PDF) se o spásáním uvažuje a na řadě míst je doporučeno.
Citace z plánu péče:
Pro plochu přibližně 5 ha je třeba počítat celoročně s maximálním počtem 10-12 ovcí (a koz), při kratší době se tento počet samozřejmě zvyšuje. Množství pasoucích se zvířat a dobu (a období) pastvy je proto třeba volit s ohledem na současné poznatky o vhodnosti pastvy a na základě konkrétních specifik (pastevec je ochoten pást delší dobu apod.). Pastevní systémy se obvykle rozlišují na rotační (pasení dvou a více pastvin, kde se střídá doba pasení s dobou obrůstání oplůtku)
, kontinuální (nepřetržité pasení v jednom oplůtku během roku nebo pastevní sezóny) a jednorázová (jednorázové krátkodobé vypasení). Přestože území přírodní památky není územím s hojným výskytem vstavačovitých, je možné v obecné rovině vycházet z doporučení péče pro suché trávníky uvedené Jersákovou a Kindlmannem (JERSÁKOVÁ & KINDLMANN 2004), podle kterých je pro společenstva s výskytem vstavačovitých nejideálnějším řešením jednorázová pastva prováděná mimo vegetační sezónu (maximálně po dobu 4-6 týdnů), rotační pouze v případě, kdy je pastevní cyklus optimalizován dle životního cyklu například vstavačovitých (je využívána např. v CHKO Blanský les - cyklická pastva pouze na 2/3 území, vždy 1/3 v daném roce není spásána). V každém případě je nezbytné zvířata na noc umístit mimo vypásanou plochu do samostatného ohradníku, čímž eliminujeme vylučování exkrementů na vypásanou část. 
Při průchodu lokalitou kolem lomu Vysoká můžete v tedy již v časné jarní době vidět ohradníky, ve kterých se ovce pasou. Když se ale dobře rozhlédnete, můžete také na oplocených svazích zahlédnout kromě ovcí i právě krásně rozkvetlé desítky květů Bělozářky liliovité(Anthericum liliago), které se bohužel spásají dříve, než se vysemení. Ovcí je nějak více, kolem rostlin ohradníky nejsou, pasáky nevidno.
Bělozářka liliovitá patří mezi druhy chráněné podle Zákona České národní rady o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb. Podle tohoto zákona a příslušné vyhlášky je 
zařazena mezi druhy ohrožené (§3). Ve stejné kategorii, tedy mezi taxony ohrožené (C3), je zařazena i v Červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky.
Dalším, a to poměrně velikým negativem je, pokud jsou zvířata odčervená. A buďme si jisti, že jsou. Látky, které zabíjejí vnitřní parazity se vylučují v trusu. A tento trus voní řadě brouků a hmyzu který se jím živí. A že je pro ně také smrtelně jedovatý, je nasnadě. a Jím se živí zase ptáci, plazi i někteří savci. vše souvisí se vším, v přírodě tedy vždy. A tak druhové zastoupení v Prokopském údolí je opět ochuzeno o další biologické druhy. Ovšem, to se již nahlas veřejnosti neříká.
Orgány ochrany přírody mohou dle Předpisu č. 200/1990 Sb., Zákonu České národní rady o přestupcích, uložit pokutu až do výše 5.000,-Kč fyzické osobě za sběr této rostliny. Co by asi tak stála tahle pastva pořádaná soukromě....
Nu, co dodat.
Snad jen další stížnost na Magistrát, jehož někteří pracovníci zodpovědní za ochranu přírody se prokazatelně zúčastnili konference Pastva v chráněných územích dne 10.3.2016 pořádané Agenturou ochrany přírody a krajiny České republiky.
Kam dál:
- Jak jsme o žáby v údolí přišli...
- Opakovaná stížnost na pastvu v PR Prokopské údolí
- Paseme dál, ať tu kvete co tu kvete
- Motýli zase ostrouhali mrkvičku....
- Další odkazy
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
