Praha má adaptační strategii na klimatickou změnu,
zazářil titulek v Parlamentních listech. No sláva. Malá chybička se vloudila.
Implementační plán Adaptační strategie hl. m. Prahy na klimatickou změnu na roky 2018–2019 schválila Rada hl. m. Prahy.
Ovšem podkladový dokument, „Strategie adaptace hl.m.Prahy na změnu klimatu“, byl Radou hl.m.Prahy schválen více než před rokem, dne 18.7.2017, usnesením č.1723.
Tuto adaptační strategii vypracoval IPR, který je tvůrcem právě dopřipomínkovaného Metropolitního plánu. Bohužel, z nějakých důvodů ji do plánu téměř nezapracoval. A právě díky tomu a hlavně také letošnímu létu, které ukázalo, že to se změnou klimatu myslí více než vážně, byl plán odsunut ke zániku, nebo ke kompletnímu přepracování. Ovšem opět za další peníze z našich daní.
Rozhodli jsme se paní Plamínkové napsat dopis, odeslaný 17.7.2018
Věc: Dotazy – úsek životního prostředí
Dobrý den paní Plamínková
Jsme ze Společnosti pro ochranu Prokopského a Dalejského údolí, která se svou činností již 27 let snaží pomoci přírodě a její ochraně. Ročně společně s dobrovolníky mnoha organizací odpracujeme zdarma a ve svém volném čase několik tisíc brigádnických hodin na řadě lokalit přírodního parku Prokopské a Dalejské údolí. Upozorňujeme na porušování zákona 114/1992 Sb. nebo návazných zákonů či vyhlášek. Podporujeme místní komunity, děláme řadu akcí pro školy, školky, širokou veřejnost, pořádáme výstavy a přednášky, nebo poskytujeme zázemí okolním spolkům pro jejich akce.
Se zájmem jsme si přečetli titulek a zprávu zveřejněnou na Portálu hlavního města Prahy z 19.7.2017 „Praha má strategii na klimatickou změnu“, následně převzatou na Parlamentních listech, Politických listech a dalších internetových novinách. Dovolili bychom si Vám, vzhledem k Vašim zkušenostem a funkcím (novinářka, politička, zastupitelka, radní hl.m.Prahy, starostka městské části Praha-Slivenec, předsedkyně pražské organizace STAN) po jeho přečtení, položit pár otázek. Ty zajímají nejen všechny členy společnosti, širokou komunitu v našem okolí, okolní spolky a neposlední řadě návštěvníky Prokopského údolí, kteří se v našem informačním centru v průběhu roku zastaví se svými dotazy o údolí nebo informacemi.
- První otázka se týká právě již zmíněné Adaptační strategie. Tento dokument „Strategie adaptace hl.m.Prahy na změnu klimatu“ byl Radou hl. m. Prahy schválen už před rokem, dne 18.7.2017 usnesením Rady hl.m.Prahy č.1723. Tuto adaptační strategii vypracoval IPR, který je tvůrcem právě připomínkovaného Metropolitního plánu.
Proč tato adaptační strategie nebyla do tohoto plánu, od stejného tvůrce, včas zapracována? Plochy, které dle adaptačního plánu mají být zelené, jsou stavebními pozemky. Možnost proudění vzduchu mezi postavenými domy je možno další novou zástavbou uzavřít. Okolo chráněných rezervací mají být zelené pásy. Opět povětšinou nic takového není, pozemky jsou zastavitelné. V dokumentu strategie zmiňovaný „generel zahrádkářských osad“, které se zdarma starají o stromy, tvoří svými zahrádkami biokoridory, zdržují vodu v krajině, nepoužívají herbicidy, je jen na papíře strategie, nikoliv zanesenen v Metropolitním plánu. Přitom jsou to právě zahrádkářské osady, které tuto „novou strategii“ provádějí hezkou řádku let. Zastavitelnost je jednoduchá, stačí se podívat do plánu na IPR. Také jsou stále chybně zapracovány hranice pražských rezervací a jejich ochranných pásem, nejsou tam zaneseny biokoridory – ať místní, národní či nadnárodní, lokality NATURA 2000 nebo ECONNET (který dosud díky nečinnosti vlády ČR nemá zpracovanou oporu v České legislativě).
Tedy se Vás ptáme, považujete připomínku o zapracování všech bodů Adaptační strategie do Metropolitního plánu jako zásadní? Budou jmenované nedostatky napraveny? Co pro to hodláte, udělat? Dojde k odložení platnosti plánu do zapracování?
- Druhá otázka je opravdu zásadní. Vody bude nedostatek. V Praze existuje veřejnosti, a možná i Vám, téměř neznámý (možná i strategicky utajený) zdroj vody. Vrty a velký zásobník, který vznikl na Smíchově při snižování hladiny spodní vody při výstavbě metra. V případě jakéhokoliv krizového stavu (třeba ekologická havárie Káraného, Želivky nebo nedej Bůh teroristického činu, otrávení, protržení hráze atd.) je schopen dodávat 600 tisícům lidí relativně kvalitní vody vyhovující dle tabulek pro krizové situace v množství 10 litrů na osobu a den.
"Rozhodnutím odboru komunálního hospodářství a zemědělství Národního výboru hl.m.Prahy dne 29.1.1981, vydaného pod č.j. OKHZ8391/80/Ber/Harb/vod Praha, byla povolena stavba tohoto jedinečného díla."
(Dílo funguje dodnes a dle nepotvrzených informací si z něj třeba i pivovar Smíchov bere vodu.)
Ovšem právě v současné době, navzdor Vámi prezentované Adaptační strategii, hlavních zásad státní politiky v oblasti vod vycházejí z tzv. Rámcové směrnice EU o vodní politice, dalších směrnic z oblasti voda a také z obnovené strategie EU pro udržitelný rozvoj i mimo jiné v rozporu s vládním strategickým rámcem stanovující dlouhodobé priority „Česko 2030“, se jedná o zástavbě nad tímto zdrojem i v jeho ochranných pásmech, že „prý se nemůže“ nic stát.
Opakujeme nahlas zákonné pravidlo dokumentů EU „O předběžné opatrnosti“. Hrozí zde poškození zásobníku, vrtů i znečištění tohoto zdroje a jeho ochranných pásem.
Opět se ptáme, jak tento dokument ovlivní záchranu tohoto strategického zdroje a jeho ochranných pásem a zda pro to můžete ze své pozice něco udělat. Tato otázka je pro přežití občanů celé Prahy v případě krize naprosto zásadní, přes to nejede vlak.
---------------------------------------------------------------------------------- pokačování.......
Celý dokument je ke stažení ZDE.
Kam dál?
- Připraví nás developeři o vodu?
- Ohrožená divočina u konečné tramvaje
- Medvídek koala vyhyne
- Ledová krása, aneb jak netopýry vyhubit
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
