Žáby a jejich ochrana
o našich žábách
(z našich informačních brožur, které jsou k dispozici na naší základně - mapka)
Žáby, žáby - máme je rádi (neznámý autor)
Žába jako živočišný druh
Všechny žáby jsou obojživelníci, to znamená, že i když převážnou část života žijí na souši, nutně potřebují vodu, a to především k rozmnožování. Žáby se na jaře stahují k vodním plochám, kam kladou vajíčka, z nichž se vylíhnou pulci, kteří žijí ve vodě.
Ti se postupně přeměňují (metamorfují), narostou jim nožičky a žábry se změní na plíce. Rozmnožovat se mohou po 2-4 přezimováních. Zimu žába přečkává ve zvláštním ztuhlém stavu, kterému se říká hibernace. Při ní jsou žáby zahrabány v půdě anebo zimují v mírných či stojatých vodách. Zatímco pulci se živí převážně rostlinnou potravou a nejrůznějšími organickými zbytky, dospělí loví drobné živočichy, především hmyz, ale velcí jedinci někdy uloví i malého obratlovce.
Žáby žijící u nás
Ve volné přírodě se můžete setkat s dvanácti druhy žab, které lze rozčlenit do několika skupin. Po jediném zástupci mají rosničkovití a blatnicovití.
Rosnička zelená žije v nížinách a středních polohách, konce prstů má paličkovitě rozšířené v přísavné terčíky, často ji nalezneme přichycenou na spodní straně listů. Jen s velkým štěstím lze zahlédnout blatnici skvrnitou, která je velmi plachá a je aktivní v noci. Často žije v nížinách, v okolí řek, kde jsou písčité půdy. Dva zástupce u nás mají kuňky - kuňku obecnou, která žije vždy blízko vody, a kuňku žlutobřichou, která taky žije u vody, ale ve vyšších polohách. Dalšími dvěma skupinami jsou skokani a ropuchy.
Ropuchy
Ropucha obecná může žít téměř všude, od nížin po horské hřebeny. Stejně jako ropucha zelená často žije i daleko od
vody, na loukách a na polích, ale i v zahradách a na rumištích. Naopak ropucha krátkonohá se zdržuje v blízkosti vodních ploch kde je písčitá půda.
Skokani
Skokan hnědý žije v lesnaté krajině na celém území ČR od středních poloh výše. Skokan štíhlý žije převážně v nížinách, zejména ve světlých listnatých lesích. Skokan ostronosý se vyskytuje jen místy, většinou v blízkosti vodních ploch či na podmáčených loukách. V době páření je samec nápadný dočasným modrým zbarvením. Zcela na vodu jsou vázáni skokan skřehotavý a skokan krátkonohý, kteří celoročně obývají vodní nádrže a toky v nízkých a středních polohách. Kříženec těchto dvou druhů, který je schopný se dál rozmnožovat, se nazývá skokan zelený.
Ochrana žab
Žáby jsou velice citlivé na celkový stav životního prostředí, na biocidy a kyselé deště, také jsou závislé na zachování původních podmínek v místě jejich života, negativně se projevují především meliorace a úpravy vodních ploch.
Další velké nebezpečí číhá na žáby při jejich jarním tahu ze zimovišť na místa rozmnožování. Po stovky let chodí žáby každý rok stejnou cestou, rozmnožovat se mohou jen tam, kde se narodily. Jenže lidé vytvořili umělé překážky, nejnebezpečnější jsou silnice. Žáby se na silnicích často zastavují, vyhřívají se na teplém asfaltu či loví ve světle lamp můry. Nejvíce žab migruje v noci, kdy jsou nejhůře vidět. Autům se žáby snaží bránit tak, že se postaví do výhružného postoje. Nebezpečí na silnicích číhá i na mladé žáby, které se stěhují od vodních ploch do krajiny.
Právě při cestě přes silnici můžeme žabám pomoci, buď budováním speciálních zařízení, umožňujících bezpečný přechod, nebo tím, že žáby přes cestu přenášíme. Nejdůležitější je přenést žábu na tu stranu, na kterou chce, i když se nám může zdát, že by se jí více líbilo jinde. Žába by se stejně snažila dostat tam, kam původně chtěla. Ať se nám to líbí nebo ne, každé zvíře ví lépe než my, co je pro něj nejlepší. My bychom se měli ze všech sil snažit neničit životní prostředí a neškodit těm, kteří žijí na stejné planetě, často o tisíce let déle než my.
Co jste napsali
Výběr z básniček účastníků ze „Dne na ochranu žab“ v roce 2002
Bahnitý břeh,
list na hladině,
žbluňk!
Žába...
Žábo, žabko, žabičko
vyskoč z vody maličko.
Usměje se sluníčko
na tvé mokré tělíčko
Žábo nelez na silnici,
Žába, žába, žabička
uviděla Toníčka.
schovala se do trávy
Ještě že ji nechyť čáp
ten by ji k svačině zdláb.
Spadla žába na chodník
rozbila si ciferník.
Malé dítě vyblinklo
zelené žabí stehýnko.
Rodič káravě mu praví,
nežer floutku v lese žáby.
Poznámka: Protože se autoři nepodepsali, nemůžeme uvést jejich jména.
Smutnou informací je, že tito obojživelníci téměř v Prokopském údolí vymizeli, díky člověku, který se chtěl zviditelnit.
A TAKHLE TO VYPADÁ, KDYŽ SE ŽÁBA ROZLOBÍ
Číst dál:
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.